Balada letní
Ivo Jahelka
| 1: | VzdAuch voněl senem, lDétem a sAexem, před svatým JenEem v kDapličce smAek' jsem, vzpomněl na Vénu z PrDostřední LhAoty, cGo kvůli sDenu mEěl jen trampotAy, kHmoníčkem VC#menci bF#mývaly dDěvy, vdDmané, i s vAěnci, MHmarušky, EEvy, dHmobýval tC#měla jF#mim tajným klDíčem, kDmaždá ho chtAěla, zmHmámená chtEíčem. | 
| R: | JAinak vonDí sC#meno konF#mím, jDinak zamAilovanEým, fAouká z polDí, lC#máska bolF#mí, nDevěř snům slAibovanDýmE. | 
| 2: | Padala rosa, když Véna s Radkou přes pole prosa kráčeli zkratkou, znal Véna postup milostné lekce, dívenky podstup překonal lehce, jak ti dva jdouce, kam nohy je nesly, do sena v louce v objetí klesli, už ruka vjíždí pod riflí slupku a pohyb hýždí natřásá kupku. | 
| 3: | Frontální systém postoupil zníží, po nebi čistém mračna se blíží, Jeřábek děda viděl to oknem, dostal strach, běda, že seno mu zmokne, vyrazil chvatně, chtěl seno mít v suchu, viděl už špatně a měl vadu sluchu, kabát do deště popad' ze židle, a v kůlně eště trakač a vidle. | 
| 4: | Co se dál dělo, jaký byl vývoj: na těle tělo v seně jak příboj, a před tou kupkou bylo zřít dědu, s vidlema v rukou z toho nedělal vědu, i v dobrém bydle neztratil fortel, mihly se vidle a stvrdily ortel, pak řev Vény chlapce bolestí, zmatkem, když vidle hladce mu projely zadkem. | 
| *: | ZpAíval jsem schválně nDa Vény pAočest, jak origEinálně přDipravil Ao čest, nHmebývá zvC#mykem F#mo noci pDrvé, by chlDmap ztratil s křAikem pHmůl litru kErvAe. | 
 Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
 Název písně: 
 Interpret(i): 
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
      Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste. 
  Neuloženo trvale!!!  Pouze  změna  prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte. 
Datum vytvoření :2014-02-02T20:11:23.37+00:00
| Výsledky hledání:  |